Ballot screen schválena, co to znamená?
Evropská komise dnes oficiálně oznámila dlouho očekávaný verdikt k návrhu Microsoftu pro vyřešení situace kolem předinstalovaného prohlížeče Internet Explorer v operačních systémech rodiny MS Windows, na který si v roce 2007 stěžovala norská společnost Opera Software, mimo jiné tvůrce minoritního desktopového prohlížeče Opera. Evropská komise kývla na tzv. ballot screen.
Oč jde? O speciální okno s informováním uživatelů o možnosti vybrat si jiný prohlížeč a nabízející hned několik nejrozšířenějších prohlížečů. Kromě Internet Exploreru a Opery půjde o Mozilla Firefox, Google Chrome a Safari od Applu. Tyto prohlížeče budou nabízeny na prvních místech. Uživatel si však bude moci otevřít detailnější nabídku s tuctem prohlížečů, kde by podle aktuálního podílu na trhu měl být třeba Maxthon, Avant Browser, K-Meleon nebo Flock.
V posledních měsících se objevovaly hlavně dohady o způsobu řazení prohlížečů v nabídce. Microsoft je chtěl nejdříve řadit dle zastoupení na trhu, kdy by na prvním místě byl právě jeho browser. Po kritice navrhl prohlížeče řadit abecedně podle jména výrobce, ale to se zase nelíbilo, že první je Safari od Applu se zcela marginálním podílem na platformě MS Windows. Nakonec budou prohlížeče řazeny náhodně. Pořád ale platí, že upřednostňována bude první „velká pětka“ zmíněná o pár řádků výše.
Kdo vybere prohlížeče, které budou nabízeny uživatelům? Vycházet se dle návrhu Microsoftu má z tržního podílu prohlížečů dle ComScore, NetApplications a StatCounter. Ballot screen tak navzdory líbivým prohlášením zastánců tohoto řešení bude zásadním způsobem poškozovat případné nové hráče na trhu, kteří nebudou muset soupeřit už jen s jedním zvýhodněným prohlížečem, ale rovnou s pěti, potažmo v rozšířené verzi s dvanácti.
Podle posledních dostupných informací by se tzv. ballot screen měla objevit i v již existujících instalacích Windows XP, Windows Vista i Windows 7 formou automaticky šířené aktualizace. S distribucí se má začít snad březnu. Nabídka se však objeví jen uživatelům, kteří mají nastaven Internet Explorer jako výchozí. Od Windows 7 výše by také měla být součástí nastavení možnost Internet Explorer vypnout, což je taková obdoba jeho odinstalování. Ta třeba ve Windows XP nebo Windows Vista oficiálně neexistuje.
Zákazníci se zřejmě definitivně mohou uklidnit, protože na pulty obchodů nezamíří osekaná verze MS Windows bez jakéhokoliv webového prohlížeče. Tu Microsoft původně navrhoval s tím, že by se u OEM instalací měli o dodání browseru postarat výrobci počítačů. Microsoft se ale zavázal, že prodejcům počítačů možnost volby předinstalovaného prohlížeče nebude nijak omezovat a sám nebude prostřednictvím svých třetích produktů nějak Internet Explorer podstrkávat.
Microsoft tedy dle dohody nebude pokutován, přestože Internet Explorer byl součástí jeho systémů bez přítomnosti ballot screen přes deset let. Možnost instalace konkurenčního prohlížeče a jeho nastavení jako výchozího tu ovšem byla vždy. Aktivistické řečičky, že uživatelé konečně dostávají svobodu výběru prohlížeče, jsou poněkud odtržené od reality, ale to u politiky není bohužel první ani poslední případ.
Každopádně aktuální řešení platí na dobu pěti let a Evropská komise bude sledovat jeho úspěšnost. Pokud se Microsoft od plnění posvěcené dohody smírného řešení odkloní, Evropská komise by ho mohla pokutovat až částkou ve výši deseti procent z jeho ročního obratu, což by byla hodně zajímavá suma.
Osobně si netroufám odhadnout, co by se dělo, kdyby se přišlo na to, že zase tolik uživatelů není nesvéprávných a prohlížeč si svobodně mnoho lidí vybralo už dnes, takže by podíly jednotlivých prohlížečů ballot screen nijak zásadně nezahýbala. Nepředpokládám ale, že by se v takovém případě dotyční zastánci ballot screen chytli za nos. Spíše bych to viděl na ještě tvrdší postup proti Internet Exploreru, ale to jsou mé osobní spekulace a fabulace. Alespoň prozatím.
Zdroj + screenshoty: oficiální materiály Microsoftu
Desktopové browsery Share on Facebook






“Osobně si netroufám odhadnout, co by se dělo, kdyby se přišlo na to, že zase tolik uživatelů není nesvéprávných a prohlížeč si svobodně mnoho lidí vybralo už dnes, takže by podíly jednotlivých prohlížečů ballot screen nijak zásadně nezahýbala.”
Opera v staznosti poukazovala na ignoraciu webovych standardov v integrovanych prehliadacoch IE. Poziadala EK, aby prinutila Microsoft dodrziavat webove standardy a poskytnut uzivatelom volbu inych prehliadacov, aby vsetky riesenia na webe neboli podriadene IE, ale webovym standardom.
IE8 ma teda rezim vykreslovania podla webovych standardov predvoleny a rezim vykreslenia podla starsich verzii IE – kompatibilny mod, je sekundardny (pred kauzou to bolo opacne!!!). Takze prva polovica staznosti je ciastocne dodrzana, kedze opatovnym vyberom IE, uzivatel dostane najnovsiu verziu (v pripade, ze pouzival IE6 a IE7), ktora uz rozumie webovym stadandardom lepsie, nez akakolvek predosla verzia.
Pri plneni aj druhej poziadavky z kauzy, nastal pri snahe o najdostupnejsi kompromis jeden problem. Do vyberu prehliadacov sa dostali aj nadstavby, ako Maxthon, AOL, Slepnir, Slim browser, ci Avant browser, ktore mozu ten potrebny upgrade IE spomalit, v pripade, ze uzivatel pouziva starsie verzie prehliadacov IE.
To je sice věc Opery, ale EK si výslovně vyhradila právo během těch pěti let situaci analyzovat a hodnotit dopad dohody na trh. Kde jinde ten dopad sledovat, než na podílu prohlížečů?
Btw, „vynutit standardy“, to je už samo o sobě docela kontroverzní, když samotné W3C dodnes standardy uvádí jako doporučení.
Kazdopadne, za 5 rokov sa dopad rozhodnutia prejavi, okrem rozdielnych podielov prehliadacov, hlavne na celkovom prostredi webu. Idealny stav by bol, ak by sa prehliadace prisposobovali webu a nie web prehliadacom.
Pod pojmom webove standardy je potreba rozumiet suhrn doporuceni, specifikacii, noriem a pravidiel, ktorymi je definovany web a internet. Podstatou webovych standardov je dostupnost, interoperabilita a funkcnost webu a internetu.
Webove standardy su definovane doporuceniami W3C, internetovymi standardami IETF, RFC dokumentami publikovanymi IETF, standardami ISO, ECMA a Unicode.
Napriklad HTML 4.01 je doporucenim W3C a aj ISO/IEC standardom 15445:2000.