Browsery.cz

Na úvod si připomeňme, že řešením notoricky známého sporu o Internet Explorer v MS Windows, jehož zatím poslední kapitolu rozdmýchala úspěšná stížnost norské firmy Opera Software u Evropské komise, je tzv. ballot screen. Jde v pořadí už o třetí pokus Microsoftu, kterak se vyhnout dalším velkým pokutám od Evropské komise, se kterými má již své neblahé zkušenosti.

Slabé vidím jisté místo celé koncepce ballot screen a otřel se o něj de facto i Asa Dotzler, který se v projektech Mozilla různými formami angažuje již přes deset let. Diví se, proč má ballot screen uživatelům nabízet i Safari od Applu. Domnívá se, že v nabídce alternativních prohlížečů nemá co dělat, když jeho tržní podíl je vyšroubován hlavně tím, že je vestavěným prohlížečem na Mac OS X. Proč má tedy být nabízen uživatelům Windows? Odpovím otázkou: proč by neměl?

Nebudu tajit, že nejsem zastáncem vynuceného řešení, kdy Microsoft bude nabízet svým uživatelům konkurenční produkty. Jedním z důvodů je, že neexistuje povolaná autorita, která by měla vybírat prohlížeče, jež mají být uživatelům nabídnuty. Nabízet všechny prohlížeče je prakticky nemožné. Pokud by byl uživatel zaplaven nabídkou desítek různých prohlížečů, hrozí reálné riziko, že se z ballot screen stane pouze otravná takřka adwarová obrazovka k odkliknutí, protože si uživatel nebude schopen vybrat (respektive rychle vybrat).

Prohlížeče je tedy nutné nějak filtrovat. Na tom se překvapivě shodnou všechny zúčastněné strany. To ale dost možná také proto, že navržené filtrování nevyřadilo žádného z velkých hráčů, kteří se ke sporu vyjadřují. Podle dostupných informací se Microsoft chystá přes ballot screen nabízet každý prohlížeč pro MS Windows, který dosáhne alespoň půlprocentního tržního podílu. Jenže to už vyvolává otázky k debatě. Proč zrovna půl procenta? Kdo bude vývoj na trhu monitorovat? Která z dostupných statistik bude směrodatnou a proč? I když na tyto otázky jsou již známy alespoň částečné odpovědi, pořád je tu reálné riziko, že ballot screen právě vinou tohoto kritéria bude trh naopak deformovat, nikoliv napravovat.

Doposud tu byl majoritní operační systém, jehož výrobce přidal do výbavy svůj vlastní prohlížeč. Konkurence mohla přijít kdykoliv a odkudkoliv, ovšem všichni konkurenti měli víceméně stejné výchozí podmínky v souboji s Internet Explorerem, který měl zkrátka ten mnohými proklínaný statut předinstalovaného prohlížeče. Teď se tu ovšem vytváří jakási smetánka webových prohlížečů, která bude mít díky ballot screenu o reklamu postaráno prakticky zadarmo: tato smetánka bude uživatelům nabízena automaticky přímo systémem MS Windows.

Místo sebrání privilegií jednomu prohlížeči tedy dáváme privilegia poměrně úzké skupině dalších prohlížečů a jakýkoliv nový hráč bude mít nesmírně těžké se prosadit. Mohlo by se zdát, že prolomit podíl 0,5 % na trhu a proniknout mezi onu smetánku, nebude tolik obtížné, ovšem praxe bude zřejmě velmi odlišná. Stačí se podívat, jak se prosazuje Google Chrome. Prohlížeč mocného Googlu má za sebou silnou značku, peníze a zázemí internetového kolosu i velkou mediální pozornost. Přesto jeho tržní podíl ani po roce na trhu nebudí zrovna respekt.

Teď si představme, jak těžké bude pro nějakou malou softwarovou firmu prolomit s novým webovým prohlížečem onu půlprocentní hranici. Samozřejmě může k propagaci využít i jiné kanály než je ballot screen, ale pak se jí nedostává jisté výhody, kterou mají konkurenční prohlížeče. V praxi by se při lehce pesimistickém výhledu mohlo stát, že se konkurenční prostředí zakonzervuje jen s několika hráči a přitom u prohlížečů se v minulosti mnohokrát ukázalo, jak nový hráč na trhu dovede celým tímto softwarovým odvětvím zamávat.

Text je upravenou pasáží z článku původně publikovaného na Lupa.cz.

Desktopové browsery EU vs. MS, Internet Explorer, Opera, Safari