Podíl Google Chrome zatím vzbuzuje rozpaky
Začátkem září to byl již rok od uvedení první veřejné testovací verze Google Chrome. Jistě není třeba připomínat, že uvedení prohlížeče Googlu bylo poměrně překvapivé. Vždyť spekulace o přípravě prohlížeče Google dementoval několik let a odkazoval na úzkou spolupráci s tvůrci prohlížeče Mozilla Firefox. Partnerskou smlouvu s nimi ostatně jen několik týdnů před uvedením Google Chrome prodloužil.
Každopádně v září 2008 přesto přišel Google Chrome a určitě přinesl trochu čerstvého vzduchu mezi prohlížeče. Někteří analytici mu ihned přičítali velké šance na úspěch. Například Douglas Anmutha z Lehman Brothers už začátkem loňského září věštil, že Google Chrome do dvou let může stáhnout náskok právě zmiňovaného Mozilla Firefoxu a dosáhnout na nějakých cca 20 procent z tržního koláče. Na splnění této odvážné prognózy má prohlížeč Googlu sice ještě jeden rok, ale tempo jeho růstu by muselo proklatě akcelerovat.
Podle statistik společnosti Net Applications srpnový podíl Google Chrome činil 2,84 %, což stačí jen na nelichotivou pomyslnou bramborovou medaili. Podíl třetího Safari v srpnu činil 4,07 %. Firefox se vyhřívá na druhém místě díky podílu 22,98 %. Internet Explorer stále ještě neohroženě kraluje. V srpnu si z tržního koláče podle Net Applications ukousl 66,97 %.
K ruce si můžeme vzít také statistiku od StatCounter.com. Zde se Google Chrome s globálním podílem 3,38 % dostane mezi elitní trojku, ovšem stále výrazně ztrácí na druhý Firefox (v srpnu 31,28 %), nemluvě o vedoucím Internet Exploreru (58,69 %). Na záda prohlížeči Googlu navíc dýchá Safari (3,25 %) a Opera (2,67 %).
Samozřejmě se nabízí diskuse: je cca tříprocentní podíl dvanáctý měsíc po uvedení na trh hodně nebo málo? Na úplně nový prohlížeč to určitě není málo. Navíc první ostrá verze vyšla až v prosinci 2008. Úvodním testovacím verzím chyběly i tak elementární funkce, jako je třeba správa záložek (oblíbených položek). Z tohoto úhlu pohledu nevypadají tři procenta vůbec špatně.
Na druhou stranu Google je hodně silná značka a veškeré aktivity tohoto amerického internetového kolosu se těší obrovské mediální a potažmo i uživatelské pozornosti. Zapomenout nemůžeme ani na masivní kampaň v reklamních systémech Googlu, která by pro jiné tvůrce prohlížečů určitě také nebyla nejlevnější. Nešlo tedy přece jen z tohoto základního potenciálu vytěžit více? To je samozřejmě věc názoru.
Nicméně už teď z Google Chrome těží i uživatele konkurenčních prohlížečů. Je zřejmé, že tvůrci ostatních prohlížečů si potenciálního černého koně na trhu pečlivě hlídají. Jak jinak si vysvětlit, že teprve až po uvedení Google Chrome se režim pro anonymní surfování (tzv. pornomód) stal funkcí vysoké priority pro Internet Explorer 8 i Mozilla Firefox 3.5? Přitom nejde o žádnou technologickou novinku. Apple u svého Safari totožnou funkci nabízí již několik let a v minulosti o podobném filtru uvažovali již i vývojáři z Mozilla Corporation.
Google Chrome samozřejmě významnou měrou přispěl k rozběhnutí závodů o nejrychlejší prohlížeč. Třeba pro vývojáře Safari nebo Opery byla rychlost významným tématem už v minulosti, ale Google Chrome bezesporu zvýšil důležitost tohoto tématu. Jestliže před pěti lety byla hlavním (marketingovým) tématem bezpečnost, dnes je to rychlost.
Otázkou však je, jestli Google Chrome dovede akcelerovat i tempo růstu svého tržního podílu tak, aby skutečně v nejbližších letech mohl reálně prohánět třeba Firefox. Klíčovou zbraní může být podpora rozšíření. Tu Google slibuje vlastně už od uvedení prvních testovacích verzí. V ostré verzi byste ji však i dnes hledali marně. Z open source projektu Chromium je patrné, že se na ní opravdu usilovně pracuje, ale ještě bude nějakou dobu trvat, než bude kromě samotné podpory k dispozici i plejáda užitečných rozšíření jako je třeba dnes na Mozilla Add-ons pro konkurenční Firefox.
Text je pasáží z článku původně publikovaného na Lupa.cz.
sedmé letošní
